Vyhledat
  • odskralupy

Středočeský kraj boj se suchem zanedbal. Zadržování vody v krajině je nedostatečné a bude hůř...

Uschlé plodiny na polích, zvyšující se cena vody nebo zákaz jejího odběru k zalévání květin. Zhruba tak se projevuje sucho, které trápí i střední Čechy. Přestože jde o záležitost dlouhodobého rázu, vedení kraje začalo řešit nedostatek vody až nedávno. První vlaštovkou je zmírnění byrokracie při povolování staveb menších vodních děl. Podle Martina Kupky z ODS se jich má postavit přes 200, ovšem vodu v krajině lze zadržet i dalšími podpůrnými způsoby.






Deštivé počasí na začátku letošního léta sice může navodit dojem, že vody je dost. Půda je nyní již z velké části vodou nasycená, ovšem podle většiny odborníků se v budoucnu do Česka sucho opět vrátí, takže jakýkoliv optimismus je předčasný. Důležité je ale také to, že některá místa bojují s nedostatkem vody přes větší úhrn srážek i nadále. Řeč je samozřejmě o severu a západu středních Čech – Rakovnicku, Kladensku a Mělnicku, jež sucho i sliby trápí delší čas.

Středočeský kraj přitom již v roce 2016 nechal vypracovat analýzu s návrhy opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. „Ve skutečnosti ale reálných kroků zatím provedlo hejtmanství pod vedením Jaroslavy Pokorné Jermanové jen pomálu,“ myslí si opoziční krajský zastupitel Libor Lesák, podle něhož navíc voda začala sloužit jako způsob, jak vydírat malé obce, které nedostatek vláhy a prázdné studně dlouhodobě trápí. Například podle něj mají více spolupracovat při přípravě dálnice D3, jinak se nedočkají vodovodního přivaděče.


Prázdné studně jako trest pro neposlušné

Na nečinnost současné krajské koalice reagovala například opoziční ODS, která se zasadila o zmírnění byrokracie při povolování menších vodních děl. „V praxi to znamená, že rybníky a nádrže do velikosti 2 ha s výškou hráze do 2,5 metrů půjde stavět rychleji a levněji,“ uvádí kandidát na hejtmana Martin Kupka, podle kterého má být postaveno do čtyř let minimálně 200 vodních děl. Zároveň mají být stávající rybníky vyčištěny, aby mohly lépe zadržet vodu.


Vedle většiny lidí z Rakovnicka, kde se snad v roce 2022 začnou stavět první nádrže, by podobné řešení jistě uvítali i zemědělci na Mělnicku a Kladensku, na které sucho taktéž dlouhodobě doléhá. Zároveň tyto lokality ovšem trápí časté povodně, takže vhod by přišla právě také rekonstrukce vodních děl, tak jak se to povedlo třeba v Kralupech. Na rybnících v Zeměchách zde byly díky dotaci vybudovány bezpečnostní přelivy bránící protržení hrází.


Bezpečnostní přelivy na rybnících v Zeměchách nejsou jedinou novinkou, které se kralupské radnici, jež zahájila doslova boj s povodněmi i se suchem, podařilo dosáhnout. Například před dvěma lety město dosáhlo díky úspěšné finanční politice na dotaci ve výši 4,5 milionů korun, díky které probíhá modernizace protipovodňového systému.


Jak zadržet co nejvíce vody v regionu?

Vzhledem k tomu, že Česká republika se nachází na "střeše Evropy", je stavba vodních děl ideálním řešením, jak vodu zadržet. Ovšem existují i další způsoby, s nimiž je vhodné nádrže a rybníky kombinovat. „Velkou roli hraje podpora zalesňování a vůbec výsadba stromů všude, kde je to možné,“ zdůrazňuje Libor Lesák s tím, že třeba v Kralupech, kde působí jako místostarosta, se klade důraz na rozšiřování zeleně v lokalitách, které prochází revitalizací.



Lepší výsadba zeleně a zalesňování

„V uplynulých letech došlo k vybudování Parku přátelství, stejně tak byly vysázeny další stromy v centru města,“ uvádí kralupský místostarosta, jež dodává, že větším projektem, který se podařilo uskutečnit díky dotacím, bylo založení Parku čtyř ročních období. Podobně jsou na tom i v jiných obcích. „V letošním roce zahajujeme celkovou obnovu parku Benar, kde kromě většího množství stromů a květin nebude chybět ani rybníček,“ uvádí slánský starosta Martin Hrabánek, který by od kraje uvítal větší aktivitu při boji se suchem.


Mendry proti suchu a povodním

Podobný trend potvrzuje kladenský primátor Dan Jiránek, podle něhož budou nové stromy vysazeny například v ulici Holandské nebo ČSA, kde nahradí nevzhledné billboardy. Kladno je ovšem důležité ještě z jiného důvodu. Právě pod Kožovou horou, jež se na území města nachází, totiž pramení Zákolanský potok, který v budoucnu může posloužit jako ukázka toho, jak je možné v rámci jedné investiční akce vodu v krajině zadržet a zmírnit i riziko záplav.


V současné době na Zákolanském potoce probíhá instalace moderních protipovodňových systémů. „Probíhat bude především instalace vodoměrných a srážkoměrných stanic v povodí tohoto potoka a to tak, že zároveň se protipovodňový systém kralupský spojí se systémem kladenským,“ vysvětluje místostarosta Lesák, který se ovšem pouze s tímto řešením nechce spokojit a rád by prosadil i další opatření, které by zároveň vyřešilo hned několik problémů.


„Naší hlavní snahou je především docílit to, aby Středočeský kraj řešil nebezpečí povodní již na potocích a ne až v Kralupech,“ zdůrazňuje Lesák s tím, že ideálním řešením by bylo prodloužení toku Zákolanského potoka, a to jeho navrácením do původního koryta a dále vytvořením meandrů, jež by dokázaly udržet více vody v krajině. Při záplavách by taktéž sloužily jako přirozená brzda velké vody, jež by se rozlila do připravených suchých poldrů, a tak by neohrožovala obce ležící po proudu. Podobně by se pak mohly řešit i další vodní toky.



Podpora mokřadů i environmentální výchova

Vedle výsadby zeleně a budování vodních nádrží by pomohla také obnova zaniklých mokřadů či podpora těch, které se podařilo zachovat dodnes, jako jsou například slepá ramena řeky Labe poblíž Neratovic a Kostelce nad Labem. „Lužní lesy a slepá říční ramena byla dlouhou dobu stranou všeho dění, ovšem rádi bychom je více zpropagovali a prezentovali veřejnosti,“ představuje svou vizi kostelecký starosta Josef Chalupa, poblíž jehož města se nachází chráněná přírodní lokalita Polabí a podle něhož by byla škoda nechat tato místa zapomenutá.


Správná péče o mokřady je mimo jiné také snahou Českého svazu ochránců přírody, který již v roce 2015 zahájil kampaň Zachraň mokřad! Jejím cílem je nejen zajištění lepší péče trvale zaplaveným územím, jako jsou například slepá ramena řek, ale především větší ochrana neznámých mokřadů zejména pomocí jejich mapování a popularizace. Tyto vlhké louky, bažiny či zarostlé tůně mají totiž taktéž svůj význam, jen se o nich neví, což chtějí právě ochránci přírody změnit.

S udržením vody v krajině jde ovšem ruku v ruce také lepší vzdělání veřejnosti v této oblasti, což se týká zejména mladé generace. Nejvíce škod na krajině způsobili lidé totiž právě svou neznalostí, a proto zakládání naučných zahrad při základních školách, z nichž první již vznikly na Kladně, v Kralupech či na Mělníku, a posílení ekologické výchovy ovšem podané skutečnými odborníky, je dobrým řešením, jak mladé lidi od počítačů zpět k zájmu o přírodu přitáhnout a umožnit tak, aby půvab středočeské přírody mohly obdivovat i budoucí generace.


Zdroj: https://www.ctidoma.cz/zpravodajstvi/stredocesky-kraj-boj-se-suchem-zanedbal-prinasime-nekolik-prikladu-jak-zadrzovani-vody

182 zobrazení
  • Libor Lesák
  • @lesaklibor
  • Grey YouTube Icon

Copyright ©

Libor Lesák 2020